Král a blázen

Hudba: R. Balcarová
Text: dond

Král se vrátil z války a nevrátil se sám,
z nepoznané dálky, s tělem samý šrám,
když mu svaly ztvrdly na kámen a srdce na ocel,
přidal se k němu blázen, který smál se divoce.

Táhli spolu říší a každý se jich bál,
kolem statků, chýší a pořád dál a dál,
čím víc zámků na dveřích a čím tvrdší byl král,
tím víc mrtvých poddaných, tím víc se blázen smál.

Dvanáct let se toulali a drancovali zem,
potom koně prodali a šli pěšky za vozem,
pak se tajně navrátili na hrad zbořený,
zbytky peněz utráceli za chlast a za ženy.

Král už skoro nemluvil, jen občas rukou máv',
blázen to pak tlumočil a stal se poslem zpráv,
pak sám se zvolil rádcem a stoupal výš a výš,
král už nebyl králem a byl spíš na obtíž.

Všem teď vládne blázen, král se podrobil,
zem podléhá zkáze a já už pochopil,
že to já jsem tím králem a čím dál víc se zdá,
že ten vychytralej blázen je moje druhý já.